Najdete nás na:
  • Facebook
  • Twitter

Varhan Orchestrovič Bauer: Začal jsem od big beatu a jazz rocku

Těsně před zahájením koncert poskytl mistr Varhan Orchestrovič Bauer rozhovor pro BrnoInfo.

Během koncertu zazněla v premiéře zhudebněná básnická sbírka Vaclava Havla Antikody, mimo velkolepého oratoria si mohli diváci vychutnat energický nabitý večer při posluchu filmové hudby Varhana Bauera, Johna Williamse či Heinze Zimmera v podání charismatického dirigenta Varahana Bauera a jeho Okamžitého filmového orchestru. Jako speciální host, zde vystoupila česká operní primadona Eva Urbanová.

Kdy jste objevil svůj hudební talent?

Již od svých dvou let jsem hrál na piano, pak jsem chodil do „lidušky“. Nakonec jsem musel odejit, málem zabili můj hudební sluch.  Teprve později jsem rozvíjel svůj hudební talent při studiu na konzervatoři a na vysoké škole.

Máte svůj dominantní  hudební nástroj, na který  rád hrajete?

Já hraju na varhany a velmi rád.

Byl někdo z Vaší rodiny také hudebníkem?

Ano můj otec hrával jazz a měl i svůj Big band od něj zděděnou zálibu v jazzu.

Začal jste se zajímat o vážnou hudbu nebo pop music a rock?

Začal jsem obráceně od big beatu a jazz rocku až úplně na konci jsem se dostal k vážné muzice.

Pak jsem zjistil, že mi vadí, že se muzikanti musejí být zaměření na ten jeden styl. Tak jsem zjistil, že nejlépe je na tom filmový skladatel, který muže psát a dělat jakoukoliv hudbu.  Není omezený žánrem ničím, prostě tohle mě baví.

Dá  se říci, že z toho období jsou Vaše inspirace soulem a funky?

Mam rád hlavně jazz Milese Davise to od něj jsem se dostal dalším žánrům.

V kolika letech jste zkomponoval první hudbu pro divadlo nebo pro film?


Někdy těsně po revoluci, kolem roku 1991.

Když  se vrátíme k té revoluci, jaké maté vzpomínky na listopad 1989?


Doufal jsem, že už nikdy neuslyším hudbu Michala Davida. K mému velkému překvapení bohužel tato „totalitní“ hudba se hraje všude. Je to podle mě stejné jako by někdo pro druhé světové válce někdo poslouchal faktický pochody -  S radosti.

Teď je to stejný, protože Sociální demokracie a „soudruh“ Paroubek všem těm co se jim stýská po „papaláších“ a roce 1983 tak tihle všichni si to pouštějí na svých předvolebních „meetinzích“ a tím pádem mají všichni pocit, že rok „86“ a že bydlí ve Slušovicích.

Takže mají  takové období Jakeše?

Takové „Jakešovské období“. (smích) Čili já si myslím, že buďme rádi, že takové období už je pryč. A Ať tyhle ty mrtvoly nalezou zpátky do hrobů.

Byl Vám pan Václav Havel inspiraci?


Ano

Já jsem byl strašně  šťastnej, že se do té politiky dostal takový člověk, který má prostě přesah. Je spisovatel, má rozhled a přemýšlí o věcech trošku jinak.  A hlavně to politiku neděla proto, aby si tam nakrad.  Jako většina českých politiku děla politiku aby si tam nakradli.  Ale já mám rád ty, kteří to dělají z úplně  jiného důvodu a to je pan Václav Havel, pan Karel Schwarzenberg a Michal Kocáb.

Proč  jste si vybral básnickou sbírku „Antikody“ ke zhudebnění?

Ostrost myšlenek ve sbírce „Antikódy“ mě zaujala již před léty a jsem upřímně poctěn, že jsem mu při jeho sedmdesátých narozeninách mohl zahrát alespoň část z tohoto oratoria. A tak chci nabídnout tuto možnost i divákům.

Jaký  máte skladatelský vzor v rámci filmové hudby? Při posluchač Vašich skladeb se dají poznat jisté prvky s Bernarda Hermana, který dělal hudbu k Hitchcockovím filmu, či Ennio Morriconem a jeho westernovým melodiím k filmům Sergia Leoneho.

Člověk, když píše filmovou muziku, tak musí naučit všechno a mu taky umět všechno.

V jistých mediálních kruzích se spekuluje o tom, že byste mohli být novodobý nástupce českého filmového skladatele Zdeňka Lišky. Líbila by se Vám tato pozice?


Jo líbilo by se mě to, akorát by mě museli ty Češi přestat závidět to, že jsem dělal pro Miloše Formana a dát mi konečně nějaký „celo-večerák“.

Já jsem byl za spolupráci s Milošem Formanem v Čechách potrestán, za to že jsem pro něj zkomponoval hudbu k filmu „Goyovi přízraky“. A nikdo mi od té doby nedal, žádný celovečerní film. Takže si myslím, že ten problém je jinde. Navíc tyhle ty věci, které se teď totiž jsou spíše od mainstreemových režiséru jsou spíše televizní inscenace, tím pádem se filmová řeč postupně vytrácí.

Ale určitá naději přechází od nadějného filmaře Tomáše Řehořka, který působí ve Zlíně. Osobně by mě zajímalo, jelikož to je člověk, který se vyvíjí, začíná a vyjadřuje se filmovou řečí a né televizníma pohádkami. Hřebejcí a tihle ti všichni ostatní, Řehoř je prostě filmař.

Mladého Jan Svěráka mám taky rád, v některých místech je na mě až příliš konzervativní. Podle mého názoru je více producent nežli režisér.

Jak jste se dostal ke spolupráci s Milošem Formanem?


Pomohl mi český dirigent Libor Pešek. Když viděl, jak tady žiju, je mi zima a mám hlad a přitom pořád něco dělám a to, co dělám, považuje za dobré, podal mi pomocnou ruku.  To byl on, který mně navrhl Formanovi pro zkomponování hudby.

Chystáte nějaký  projekt do budoucna v tuzemsku, či v zahraničí?

Ano mám nějaké věci rozdělané, ale tom je lepší mluvil, až je to spíše hotové.

Myslíte si, že se Vaše hudba pohybuje na úrovni undergroundu, či již známější klasické hudby?

Já bych řek, že mícháme úplně všechno dohromady, protože je to ze všech stran.

Ještě  poslední otázečka je o Vás známo, že jezdíte trabantem, dojel jste i trabantem do Brna?


Ne, už nejezdím trabantem přes čtyři roky.  Jezdím vozidlem „Varhaneum“ Suzuki SX4.

Autor: Helter Skelter | Zveřejněno: 7.7.2009 7:07:02

Facebook

Reklama na BrnoInfo.cz

Kam v Brně