Brněnská sídliště se v těchto dnech mění v pastelové osady. Panelákům dochází pomalu životnost a je třeba je zachraňovat. Brno má hned několik panelákových čtvrtí, málokdo ale ví, kde leží první panelový dům a které je to první panelové sídliště v Brně.
Ulice Fišova se nachází v Černých Polích a první panelový dům se tu stavěl v roce 1957. To je dřív, než hotel International, pavilon Z na brněnském výstavišti nebo Janáčkovo divadlo. Největší boom začaly paneláky zažívat o rok později. A jejich výstavba pokračovala až do konce devadesátých let různě po světě. Je jasné, proč si získaly takovou oblibu. V šedesátých letech bylo třeba řešit velkou bytovou krizi a stavěly se tak celé městské části v podstatě na zelené louce a během několika let.
Když se podíváme do historie, poměrně překvapivě zjistíme, že první panelák byl postaven v Nizozemsku už po 1. světové válce. Největší boom a uplatnění ale nakonec našly v zemích bývalého Sovětského svazu. Tady místy vznikla i celá panelová města. Teď mají jejich obyvatelé obrovské problémy se zateplením a v případě sídlišť na Sibiři žijí v poměrně nelidských podmínkách. Paneláky získaly po revoluci punc jakéhosi východního zla a cílem všech architektů je vtisknout jim alespoň podobu moderního stylu života. Zatím nejúspěšněji v tom pokračují Němci na území bývalé NDR.
Zajímavé je, že se v Česku stavěly jen základní tři typy paneláků. Postup byl v podstatě jednoduchý: nejprve se vybudovaly základy, pak inženýrské sítě a pak se namontovaly nosné stěny. Vytvořila se bytová jádra a jednotlivá patra se postupně zastřešovala, po dokončení posledního se celému domu vytvořil plášť. Nakonec se zavedla elektro a vodo instalace, kanalizace, namontovaly se trvalé doplňky jako kuchyňské linky a pomalu se mohlo začít bydlet...
Úplně první panelové sídliště bylo vystavěno dva roky po prototypu prvního paneláku tedy v roce 1959 na Olomoucké v Nových Černovicích. V letech 1962-1965 se stavělo sídliště Brno - Sever, v letech 1962-1973 pak sídliště na Lesné. Jednalo se o opravdu gigantickou výstavbu, kdy bylo vytvořeno 5920 bytů pro 20 500 obyvatel. Do roku 1988 měly svá sídliště i čtvrti jako Královo Pole, Řečkovice, Komín, Jundrov, Bystrc, Kohoutovice, Líšeň, Bohunice a Vinohrady.
Sídliště na brněnských Vinohradech vzniklo v 80. letech a všechny ulice tu jsou pojmenovány podle obcí na jižní Moravě - Bzenecká, Věstonická... a středem je potom symbolicky Pálavské náměstí. Podobně společné téma názvů ulic mají pak i jiná brněnská sídliště. Podle architektů patří mezi nejzdařilejší sídliště Lesná, kde se i během socialismu dal dostatečný prostor zeleni a tím nepůsobí čtvrť tak uzavřeně. Posledním sídlištěm, které bylo v Brně založeno, je Kamenný vrch a to v 80. letech 20. století.
(aika)
Autor: aika | Zveřejněno: 21.7.2006 9:44:52
Martin
- sídliště
Barevnost sídlišť na okraji Brna je pěkná. Konečně mě ta sídliště přijdou smysluplná a i na fotkách vypadají moderně v dnešní době 21 století
Roman
- Dotaz na autora
Ahoj, chtěl bych citovat tenhle článek v bakalářce a potřebuju znát plné jméno autora...díky za odpověď.
tamara
- Slepicovice
Slepicovice s příšernými nádstavbami jsou obrovský kýč. Jak to se může někomu líbit, to nechápu. Moc pěkné jsou některé zateplené domy na Kamenném vrchu. Ve Starém Lískovci se velmi zadařila při rekonstrukci barevnost některých bloků.