Najdete nás na:
  • Facebook
  • Twitter

JIŘÍHO PASTÝŘE SMUTEK SEBESÁM - 15.6.

…každý krásný chlapec je pravou podobou mého smutku… každý krásný chlapec je znamením… kontroverzní text… manifest tolerance… deníkové zápisky mladého homosexuála…

JIŘÍHO PASTÝŘE SMUTEK SEBESÁM

Režie: Roman Mach, dramaturgie: Zdeněk Šturma, scéna a kostýmy: Roman Mach, Zdeněk Šturma, hudba: Vít Šmérek, Pavel Rybička, plakát a program: František Mach, hrají: Ota Čermák, Vít Dostál, Ondřej Lanta, František Mach, Jakub Machala, Pavel Rybička, Pavel Šimoník, Vít Šmérek, Matěj Záhořík

…každý krásný chlapec je pravou podobou mého smutku… každý krásný chlapec je znamením… kontroverzní text… manifest tolerance… deníkové zápisky mladého homosexuála… devět jinochů na scéně objevuje trnitou cestu jinakosti a nahlíží do nitra samotinkého smutku… SMUTKU SEBESAMA…

Těla a knihy nejsou než způsoby, jimiž povstává příběh…

V roce 1993 vyšla v brněnském nakladatelství Ohnisko kniha Jiřího Pastýře Smutek Sebesám. Text plný obrazů, text smutkem naplněný, text bolestný, text o hledání sebe sama, o hledání jinakosti.

Jiří Pastýř, homosexuál, který svou nejistotu, své tápání proměňuje v písmena svého deníku. Tehdy jsem knihu přečetl jedním dechem a zařadil ji do své knihovničky knih zásadních a důležitých. Už tenkrát přemýšlel jsem o obrazech, obrazech Smutku Sebesama v šeravém divadelním svitu. Pastýř stal se mi společníkem, položkou na seznamu textů, které jsem chtěl přivést k inscenování.

V létě 2005 začal na hronovském festivalu divadelní Pastýř získávat své první kontury. Obrysy mozaiky, první kamínky… Deníky začaly kolovat. Chlapci se pustili do čtení. Podzimní intenzivní víkend… jedenáct mladých mužů… text… ohmatávání jinakosti… hledání cesty k postavě… vytváření textu… Deník se rozpadá do vět, aby se z nich následně staly promluvy postav a znovu se seskládaly v nový text.

Kluci oživují postavy, učí se text. Na scéně se objevuje klavír, který rozeznívá původní skladby Vítka Šmérka a dokresluje atmosféru deníkových zápisků. Verše Smutku ožívají osobitým projevem Pavla Rybičky za doprovodu kytary. Režisér Roman Mach vykouzlil scénu z papíru… stránky vytrhané z deníku… Nový deník, deník sedmidenní. Pastýř se stává mozaikou seskládanou z různých JÁ. Různá vidění jinakosti, homosexualita jako osud, jako stigma. Klavírní doprovod udává tempo, den střídá den a smutek bloudí po kraji. Intenzivní zkoušení, rodí se inscenace o toleranci… pochopení a nepochopení, hledání sebe, hledání cesty…

(Eliška Bartošová / Inspirace Brno)

Autor: | Zveřejněno: 15.6.2006 13:20:08

Facebook

Reklama na BrnoInfo.cz

Kam v Brně